Zajímavosti 2010
Úhrada nákladů za vykonávání likvidačních prací při dopravních nehodách
29. července 2010 (Ivana Svitáková) - Jednotky požární ochrany Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) v minulém roce zasahovaly u 19 004 dopravních nehod, celkově u všech druhů dopravních nehod bezprostředně zachránily 2 970 osob. Po záchranných pracích často profesionální hasiči vykonávají práce, které nejsou hrazeny ze státního rozpočtu. Jedná se o úklid komunikace od trosek aut, střepů, přečerpávání nebezpečných látek z nepojízdných nebo poškozených cisteren, vyčištění komunikace od provozních kapalin atd.
Mezi Hasičským záchranným sborem České republiky a Českou kanceláří pojistitelů (ČKP) jako zástupcem pojišťoven, u kterých je sjednáváno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vzniká směrnice upravující pravidla pro úhradu nákladů HZS ČR za likvidační práce vynaložené v souvislosti s dopravní nehodou.
Směrnice k vyúčtování náhrad za likvidační práce prováděné jednotkami HZS ČR v souvislosti s dopravními nehodami obsahuje postup na místě zásahu, týkající se provádění likvidačních prací, postup pro vyžádání náhrady a také ceník vynaložených výdajů při výkonu příslušníků HZS ČR a použití techniky k poskytnutí likvidačních prací prováděných jednotkami HZS ČR.
Směrnice k vyúčtování náhrad za likvidační práce prováděné jednotkami HZS ČR v souvislosti s dopravními nehodami v současné době prochází finálními úpravami a v nejbližších dnech bude připravena k podpisu generálnímu řediteli Hasičského záchranného sboru ČR. Směrnice se bude vztahovat na případy vzniklé po 1.7.2010.
Jednotky HZS ČR provádějící zásah, případně záchranné práce v souladu s § 70 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“), nemají ve svých úkolech povinnost provádět likvidační práce. Likvidační práce mohou provádět v případě, že souvisí s náplní jejich činnosti a nedojde tím k narušení akceschopnosti jednotky. V takovém případě se může jednat o službu za úhradu vynaložených výdajů podle ustanovení § 97 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů.
Náhrady z výše uvedených likvidačních prací používá HZS ČR k posílení rozpočtu provozních výdajů, a to formou povoleného překročení rozpočtových limitů o vzniklé příjmy.
Finanční prostředky přijaté od pojišťovny nebo od ČKP jsou příjmem podle zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů a používají se v souladu s § 45 odst. 11 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech,(dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“).
Vůči zlomyslným voláním budou hasiči nekompromisní
30. června 2010 (Radek Kislinger) - Již mnoho let trápí hasiče zlomyslná volání na tísňové linky 112 a 150. „Telefonní centra tísňového volání Hasičského záchranného sboru České republiky přijala za rok 2009 přes 4 miliony hovorů, přičemž přibližně 70 % z nich bylo zlomyslných“, uvedl kpt. Ing. Jan Urbánek z odboru operačního řízení MV-generálního ředitelství HZS ČR. „Dosavadní opatření ke snížení počtu zlomyslných volání nebyla účinná, proto velice vítáme, že máme od 1. července letošního roku k dispozici velmi silný zákonný nástroj, který nám umožňuje znemožnit provozování telekomunikačního koncového zařízení těm, kteří volají zlomyslně na naše tísňové linky“, dodal Jan Urbánek.
Zmiňovaným zákonným nástrojem je ustanovení § 33 odst. 11 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve kterém je uvedeno: „Pokud účastník, popřípadě uživatel, uskutečňuje zlomyslná volání na čísla tísňového volání, je podnikatel (například mobilní operátor), v jehož síti bylo takové volání započato, povinen na žádost subjektu (například HZS ČR), který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, znemožnit ve své síti provozování telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého jsou tato volání uskutečňována. O zpětném uvedení telekomunikačního koncového zařízení do provozu rozhodne Český telekomunikační úřad na žádost účastníka.“
Zlomyslným voláním na čísla tísňového volání se rozumí volání, za jiným účelem, než je oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek. Čísly tísňového volání se zde rozumí jednotné evropské číslo tísňového volání "112" a národní čísla tísňového volání stanovená v číslovacím plánu (150, 155, 158 a 156).
Podle vedoucí psychologického pracoviště MV-generálního ředitelství HZS ČR plk. PhDr. Zuzany Vrbové jsou zlomyslné hovory „testující“ tísňovou linku 112 pro operátory zátěžovým faktorem. „Navíc zlomyslná volání kladou zvýšené nároky na pozornost samotných operátorů a mohou být pro ně v určitém smyslu více stresující, než nahlašování skutečných událostí,“ dodala Zuzana Vrbová.
Hasičský záchranný sbor České republiky bude maximálně využívat této zákonné možnosti žádat o znemožnění provozování telekomunikačního koncového zařízení těm, kteří volají zlomyslně na tísňové linky 112 a 150. Doporučujeme proto, aby všichni uživatelé telefonních přístrojů dbali zvýšené opatrnosti při jejich používání. I několikeré náhodné vytočení linky 112 může být chápáno jako zlomyslné. Zejména pak doporučujeme zvýšit dohled nad dětmi, které vlastní mobilní telefony. Zlomyslné volání na tísňové linky se může hodně prodražit. Český telekomunikační úřad může za takové volání uložit pokutu ve výši 100 000 Kč.
Vysoké teploty přináší nebezpečí vzniku požárů
2. 7. 2010 (Radek Kislinger) - V souvislosti s výstrahou, vydanou Českým hydrometeorologickým ústavem, na jevy vysoké teploty a nebezpečí požárů, s platností od 2.7.2010 12,00 hodin do 4.7.2010 21,00 hodin pro celou ČR vyjma krajů Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského, přinášíme několik základní informací a rad.
Vysoké letní teploty, menší množství srážek a zvýšený pohyb osob ve volné přírodě vytváří kombinaci, která každoročně přináší požáry v lesích, lesoparcích na lukách, polích a dalších volných prostranstvích. V této souvislosti proto upozorňujme na tyto nejčastější příčiny vzniku požáru:
- nedbalost při rozdělávání ohňů v lesích, lesoparcích a jejich blízkosti (vypalování kabelů bezdomovci, rozdělávání ohniště pro přípravu pokrmů apod.)
- kouření (například velice rozšířený nešvar vyhazování nedopalků z jedoucích vozidel)
- zásahy bleskem
- úmyslná zapálení
- činnost nehlídaných dětí od 6 do 15 let věku
Zejména lesní požáry se hasičům obtížně likvidují, protože k nim zpravidla dojde v těžce přístupném terénu. Často jsou zde ztížené možnosti zásobování hasební vodou, kterou je třeba dopravovat na větší vzdálenosti. Navíc chování ohně v lese je nevyzpytatelné, požár se může šířit pod zemí nebo je přenášen větrem na další vzdálená místa. Zásahy v lesním prostředí jsou také mnohdy časově velmi náročné a vyžádají si povolání většího počtu jednotek požární ochrany.
V této souvislosti jistě stojí za připomenutí rok 2006, ve kterém došlo k požáru lesa v Národním parku České Švýcarsko, kde požár zasáhl 25 hektarů skalnaté a těžko přístupné oblasti. S tímto rozsáhlým požárem bojovalo po dobu plných 7 dní na 900 profesionálních i dobrovolných hasičů. Zasahovat musela také letecká technika. Příčinou tohoto požáru byl jeden malý nedopalek cigarety.
Jen v lesnictví bylo během roku 2009 zaznamenáno celkem 556 požárů, které zranily 20 osob a způsobily škody za téměř 20 miliónů korun.
Závěrem několik připomenutí zákonných povinností. V prvé řadě si je každý povinen počínat tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru. Zjištěný požár se musí neodkladně ohlásit nebo se musí zajistit jeho neodkladné ohlášení, nejlépe na tísňových linkách 150 nebo 112.
Prevence před lesními požáry
Hasiči během letních měsíců častěji zasahují u požárů lesního porostu, hrabanky nebo suché trávy. Většina těchto požárů je způsobena lidskou nedbalostí, ať již při rozdělávání ohně nebo odhozením nedostatečně uhašených nedopalků cigaret. Bohužel se vyskytují i případy úmyslně založených požárů v lesích. Lesní požáry se hasičům obtížně likvidují, protože k nim zpravidla dochází v těžko dostupném terénu, kde mnohdy není možné plně nasadit požární techniku. Problém je i v případě požáru lesní hrabanky, kdy může dojít k nepozorovanému šíření pod povrchem na všechny strany.
V období extrémního horka a sucha by lidé měli dodržovat pravidla, která zabrání vzniku požárů. V první řadě je přísný zákaz kouření, rozdělávání nebo udržování otevřeného ohně na lesních pozemcích a do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesního pozemku, to samé platí i pro přírodní prostředí. Spolehlivým iniciátorem požáru je i odhozený nedopalek cigarety, proto je přísný zákaz odhazování hořících nebo doutnajících předmětů na lesních pozemcích a ve volné přírodě. Lidé by neměli porušovat zákaz táboření na lesních pozemcích a ve volné přírodě mimo vyhrazená místa. Při rozdělávání ohně by mělo být vybráno naprosto bezpečné místo i povrch, např. hliněný podklad a ohniště by mělo být důkladně odděleno od okolního prostředí (např. obložením kameny, vyhloubením zeminy). Oheň by se neměl zakládat pod větvemi stromů, na suché trávě nebo kořenech stromů. Lidé by měli dbát na důkladné uhašení ohniště, nejlépe po uhašení důkladně prolít vodou.
Lidé by se měli chovat opatrně všude tam, kde by mohlo jejich nezodpovědné počínání skončit požárem. Za mimořádně suchého počasí však postačí k zapálení vyschlého porostu i výfuk osobního automobilu, který vyschlou trávou projížděl. Výjimkou nejsou ani požáry podél železniční trati, kdy od projíždějícího vlaku odskočí jiskra a způsobí požár travnatého porostu.
Vypalování porostů
Lidé také často spalují suchou trávu nebo větve stromů. I v tomto případě může dojít k požáru, který se může např. vlivem silného větru rychle rozšířit a napáchat značné škody. I když pálení suché trávy není zákonem výslovně zakázáno, měla by se dodržovat základní pravidla a omezení, např. pálení většího množství suché trávy předem ohlásit na operační středisko Hasičského záchranného sboru a tím předejít zbytečným výjezdům hasičů.
Plošné vypalování porostu je zakázáno celoročně. Na základě zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, může Hasičský záchranný sbor uložit pokutu za přestupek na úseku požární ochrany tomu, kdo vypaluje porosty, a to do výše 25 tisíc korun pro fyzické osoby, právnickým a podnikajícím fyzickým osobám pokutu až do výše 500 tisíc korun.
